Turistické cíle v okolí obce Býčkovice

Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.