Turistické cíle v okolí obce Brňany

nebo vyberte

Brňany

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 385 záznamů, 31 / 33 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 zámecký špýchar
187.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.
 zbrojnice a dělostřelecká kasárna
152.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.
 železniční tunel
155.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.
 Žernosecké (Píšťanské) jezero
140.0 m. n.m.
antropogenní jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.
 Žernosecké jezero
Píšťanské jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.
 židovské ghetto
161.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.
 židovské město
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Úštěk-České Předměstí
Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Budyně nad Ohří
Židovský hřbitov z konce 18. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1798. Obřadní síň je neorománská. V 21. století je hřbitov postupně opravován.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
Hřbitov s dochovanými cennými renesančními a barokními náhrobky, nejstarší jsou z konce 16. století. Založen roku 1584. V roce 1846 rozšířen. Poslední pohřeb v roce 1939. Dnes postupně opravován.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Čížkovice
Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.
 židovský hřbitov
170.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, není známo, Ústecký kraj, Lovosice
Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.