Turistické cíle v okolí obce Bechlín

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je unikátní technická památka. První písemná zmínka o ní je z roku 1877. Na konci 19. století – v roce 1889 – byla přistavěna severní část.

Sýpka z počátku 18. stol. Mohutná čtyřpodlažní zděná stavba obdélného půdorysu. Postavena jako samostatný objekt v areálu hospodářského dvora. Sýpka patří mezi nejstarší objekty v historické zástavbě vsi Brocno. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Most přes Labe v Litoměřicích existuje nejméně od 14. století. Po řadě dřevěných a polodřevěných objektů ničených povodněmi byl v letech 1857–59 postaven most litinový, nahrazený roku 1910 současným ocelovým objektem na kamenných pilířích.

Patrový barokní zámek nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1736, budova byla používána pro administrativní účely poplužního dvora. V 19. stol. byl stavebně upraven. Dnes je zámek v neutěšeném stavu a je využíván k bydlení.

Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.

Největší nefortifikační objekt Terezína vyplňuje severovýchodní roh Hlavní pevnosti. V letech 1782–83 vznikla budova tzv. španělského typu kolem tří nádvoří s arkádovými ochozy.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Zámek byl pravděpodobně postaven v 17. stol. V r. 1635 se stal majetkem generálstrážmistra Johanna Böcka a zůstal v jeho rodině až do r. 1763, kdy ho koupil hrabě František Rudolf Sweerts-Špork. Dnes zámek slouží jako domov důchodců.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.