Turistické cíle v okolí obce Hošťka

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Ocelová rozhledna na návrší Hořidla byla postavena v roce 2008. Je vysoká celkem 14 metrů a trvale volně přístupná po 67 schodech. Poskytuje daleký kruhový výhled.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Zbytky hradu z pol. 13. stol., o kterém nejsou dochovány zmínky. Byl postaven na ploše pískovcového bloku. Šlo o stavbu s věží s u nás neobvyklým šestiúhelníkovým půdorysem. Není známo, z jakého materiálu byl hrad postaven. Opuštěn byl počátkem 14. stol.

Mlýn doložen na I. vojenském mapování – josefském. V r. 1930 byl majitelem Alfréd Mützel. Zanedlouho však mlýn zpustl a dodnes se zachovaly pouze jeho zbytky.

Při silnici z Charvatců do Radešína na hřbitově stojí novogotická hřbitovní kaple sv. Prokopa, která pochází z roku 1911.

R. 1896 založen nový roudnický hřbitov a spolu s ním postavena kaple Všech svatých. Pseudogotická stavba na obdélném půdorysu. Čelní i zadní průčelí s vysokým trojúhelníkovým štítem. Uprostřed sedlové střechy sanktusník se zvonem. Jehlan je ukončen makovicí, na ni umístěn kovový kříž s ozdobami.