Turistické cíle v okolí obce Hošťka

nebo vyberte

Hošťka

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 324 záznamů, 19 / 27 stran, vyhledáno za 0.29 sec
 okresní soud s věznicí
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Novorenesanční budova soudu byla postavena v l. 1906 - 1908. Krajský soud zde sídlil do r. 1949. Bylo zde také sídlo okresního soudu, notářství, v 50. l. 20 stol. správa bezpečnosti, státní bezpečnosti i sídlo ONV. Dnes zde sídlí okresní soud a další instituce. V sousedství je věznice.
 Opevnění u Švábů
Stará Hora, Vřísek; Šváby
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, příležitostně, Liberecký kraj, Jestřebí
Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).
 Opevnění u Švábů
Žižkova Hora; Šváby
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, příležitostně, Liberecký kraj, Jestřebí
Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.
 Panna
594.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Řepčice
Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.
 panský dům
189.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.
 Pikartská věž
věž, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Úštěk
Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.
 piliř se sochou sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého dal vyrobit r. 1706 litoměřický rychtář Gottfried Sebastian Heintz. Není známo, kdo toto umělecké dílo vytvořil. Další nápis obsahuje chronogram 1760, toho roku sem byla přemístěna svatojánská pobožnost. Od r. 1958 patří pilíř se sochou mezi chráněné památky ČR.
 pivovar
151.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Městský pivovar v Terezíně byl uveden do provozu roku 1787. V 19. a počátkem 20. století byl modernizován, výroba byla zastavena po vysídlení civilního obyvatelstva města roku 1942. Od té doby funguje jako skladiště.
 pivovar
166.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Nejstarší části pivovaru v Roudnici pocházejí ze 70. let 17. století. Velkými přestavbami prošel ve II. polovině 19. století, výroba zastavena 1975, poté sklady. Od března 2010 zřejmě postupně demolován.
 Ploskovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ploskovice
Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.
 pomník 42. pěšímu pluku
152.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Terezín
Secesní kruhový altán uprostřed dnešních Smetanových sadů byl roku 1914–6 postaven na památku granátníků 42. pěšího pluku. Za I. republiky zde byla busta T. G. Masaryka odstraněná za okupace. Rekonstruován po povodni 2002.
 pomník Karla Hynka Máchy
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Bronzová socha K. H. Máchy byla v Litoměřicích slavnostně odhalena dne 21.11.2010. Socha od J. V. Myslbeka měla být v Litoměřicích již před 100 lety - byla ale umístěna v Praze na Petříně (r. 1912) a její kopie se Litoměřice dočkaly až r. 2010. Od pražské sochy se odlitek liší tím, že nemá věnec.