Turistické cíle v okolí obce Hošťka

Původně románský, patrně vlastnický kostel z konce 12. stol. byl zásadně přestavěn v letech 1726–8 zřejmě podle projektu O. Broggia za probošta Josefa Míky, sakristie 1769. Slouží jako hřbitovní, roku 2008 oprava většiny pláště.

Původně románský kostel v jižní části obce, obklopený bývalým hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe. Několikrát přestavován, naposledy v 19. století, kdy získal dnešní podobu ve stylu mezi klasicismem a novorenesancí.

Barokní kostel postavený roku 1716 na místě staršího předchůdce (dochována věž) snad dle projektu Octavia Broggia. Několikrát postižen povodní, naposledy 2002. Opraven, využíván k původnímu účelu.

Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.

Na pomezí Encovan a Hrušovan, na návrší Prachová, se nachází zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Původně se zde nacházela ves, zaniklá za husitských válek.

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. století, A. Lurago).

Románský kostel z doby před r. 1230, v letech 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Gotický, barokně upravený farní kostel na svahu návrší nad centrem obce. Dominuje mu nárožní věžice z konce 14. století. Kolem něj zdevastovaný hřbitov s ohradní zdí, prostoupenou dvěma barokními branami.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.