Turistické cíle v okolí obce Liběšice

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.

Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Obec s dlouhou chmelařskou historií, první písemná zmínka z 11. století, od roku 1995 vesnická památková zóna. Dochován cenný soubor zděné a roubené architektury z 18. a 19. století, mnoho budov je však ve špatném stavu či necitlivě upraveno.

Renesanční tvrz postavil v poplužním dvoře pravděpodobně v polovině 16. století Vilém Kurcpach z Milíče a Trachenburku. Po jeho smrti využívána jen k hospodářským účelům. V mladší zástavbě dochována trojdílná dispozice s průjezdem, dnes probíhá rekonstrukce.

Původní dřevěná, později kamenná rozhledna na Strážném vrchu (601 m) u Merboltic se rozpadla v r. 1963. Nová dřevěná rozhledna, vysoká 12 m, byla slavnostně otevřena 18.11.2006.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.

Pravděpodobně královský hrad střežící labskou cestu připomínán 1283. Počátkem 17. století přestavěn na zámek, 1814 opuštěn, 1895 na jeho místě postavena vila. Po roce 1945 mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy. Zachovány zbytky hradeb a kamenný most.