Turistické cíle v okolí obce Liběšice

Dům byl postaven kolem roku 1520 na gotických základech. Má renesanční průčelí. V loubí je původní dřevěný strop.

Renesanční dům postavený kolem roku 1580 na místě starší stavby, z ní se dochovaly gotické sklepy. Ve dvoře je k hradbě přistavěn renesanční domek.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Hrad byl založen Vartenberky v letech 1437–1438. Poprvé se připomíná v r. 1440. Obýván byl až do poloviny 16. století, doba zániku není doložena. Dodnes se z něj dochovaly jen nepatrné zbytky.

Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.

Původní renesanční budova byla přestavěna v baroku. Od roku 1956 je zde sídlo galerie s uměleckými díly od 13. století do současnosti. Dochován renesanční portál, psaníčková sgrafita.

Přes most kromě cyklistů, pěších a automobilové dopravy vede železniční vlečka. Postaven v letech 1969–1973. Délka 347 metrů. Konstrukce má 6 polí. Šířka konstrukce 14,1 metrů. Železniční vlečka vedena v střední ose. Rekonstrukce proběhla v letech 2019–2020.

Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.

Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.