Turistické cíle v okolí obce Lovečkovice

Původní gotický dům byl pozdně renesančně přestavěn kolem roku 1600. Pod oknem druhého patra je štítek s rodovým znakem.

Nárožní původně pozdně gotický dům, postavený v 1. pol. 16. století, přestavěný renesančně, prošel dalšími přestavbami a úpravami v 19. a 20. století.

Pův. gotický dům č. p. 36 na rohu Michalské a Krajské ulice patřil od r. 1708 staviteli O. Broggiovi (1670–1742), který ho důkladně přestavěl a žil zde až do své smrti. Kolem r. 1900 zřízen arkýř v západní stěně, po r. 1990 dům opraven, nyní soukromý, obytný.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Zámek byl vybudován na místě starší tvrze roku 1602 pravděpodobně Rudolfem Zejdlicem ze Šenfeldu. Později byl majetek Šenfeldů zkonfiskován a odkoupen rodem Lobkoviců. V době, kdy byl zámek majetkem Lobkoviců, byly provedeny jen malé stavební úpravy.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Pozdně barokní budova zámeckého typu z II. poloviny 18. století s přilehlým dvorem a zahradou sloužila jako sídlo býčkovického faráře do 60. let 20. století. Dnes soukromý objekt. Oba kostely, k nimž postupně patřila, zanikly.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.