Turistické cíle v okolí obce Lovečkovice

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Most zřízený při stavbě císařské silnice z Děčína do České Lípy roku 1843. Po roce 1945 chátral, poškozen při sovětské okupaci v srpnu 1968. Provisorně opraven, vedle postaven nový železobetonový. Kamenný měl být zbořen, 1992 opraven, dnes pěší korso.

Jako náhradu za nevyhovující hrad si majitelé Kamýka postavili západně od něj sídlo v areálu panského dvora. Po třicetileté válce přestalo sloužit šlechtě a postupně zpustlo. Současná budova z roku 1865, dnes soukromý majetek.

Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.

Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.

Na západní straně Dómského náměstí stojí budova kapitulní konsistoře, postavená 1735–8 O. Broggiem jako kněžský seminář. Roku 1880 zvýšena o novobarokní patro.

Drobná barokní kaple u západního průčelí farního kostela. Postavena roku 1749, v posledních letech opravena. Součást komplexu šlechtických sídel a sakrálních staveb na severu a západě někdejšího středověkého města.

Velká pozdně barokní kaple na okraji starého městečka. Postavena v letech 1756–1762 za přispění tehdejší vrchnosti – roudnických Lobkowiczů na tzv. Malé Straně, tedy levém břehu Obrtky.

Obdélná kaple z roku 1759 s odsazeným presbytářem, zakončeným mělkou apsidou. Hlavní (severní) průčelí vrcholí volutovým štítem, na hřebeni střechy presbytáře sanktusík. Jednoduché vnitřní zařízení, nezasklená okna s mřížemi. V dobrém stavu.