Turistické cíle v okolí obce Hostišov

Nejstarší vožický kostel, založen před rokem 1348. Od husitských válek do roku 1623 sloužil věřícím podobojí. V roce 1582 byl nově vystavěn. Roku 1794 byl stržen a vystavěn byl kostel nový, v barokním slohu. Do roku 1812 byl u kostela hřbitov.

V jádru románský kostel z počátku 13. století. Počátkem 14. století raně goticky přestavěn presbytář a v l. 1380-1385 kostel zásadně goticky přestavěn. Barokně upraven r. 1718 a ve druhé polovině 19. století prošel částečnou regotizací. Ve věži jsou dřevěné konstrukce z přelomu 14. a 15. století.

Raně barokní hřbitovní kostel z roku 1648 (či 1661), postaven místo zbořeného filiálního kostela, uváděného ve 14. století. U kostela bývala poustevna. Od roku 1985 obřadní síň.

Původně gotický kostel pochází ze 2. pol. 14. stol. Přestavěn po požáru r. 1645. Další oprava v roce 1899 a r. 2009. Kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, předsíní na západě a hranolovou věží na severu. Horní část věže na nárožích členěna pilastry.

Kostel sv. Šimona a Judy byl postaven v přechodném slohu ve 13. století. Jako farní je uváděn roku 1352. Upraven roku 1732, kdy byla přistavena věž. Zásadní přestavbou prošel v roce 1892, kdy byl upraven podle plánů F. Ohmanna a R. Krieghamera.

Z původně gotického kostela z poč. 13. st. zůstala po požáru v r. 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny ze 16. st. Poté kostel získal barokní úpravu. Věž byla r. 1894 o jedno patro zvýšena, dostala bicí hodiny a nynější tvar střechy.

Rotunda z 2. pol. 13. st. Od 14. st. patřila pod patronát premonstrátů z želivského kláštera. Vnitřní vybavení je ze 17.-18. st. Rotunda má válcovou loď, apsidu a hranolovou věž. Uvnitř jsou nástěnné malby, nyní zakonzervovány.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.