Turistické cíle v okolí obce Ploskovice

nebo vyberte

Ploskovice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 366 záznamů, 26 / 31 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Sovice
278.0 m. n.m.
Výšinné sídliště
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Vetlá
Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.
 Srdov
Hradec, Ratzken
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Srdov
Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.
 stará radnice
160.0 m. n.m.
Oblastní muzeum
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.
 stará vojenská nemocnice
152.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.
 staré ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu
150.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.
 Starý Týn – vesnická památková zóna
300.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Starý Týn
Obec s dlouhou chmelařskou historií, první písemná zmínka z 11. století, od roku 1995 vesnická památková zóna. Dochován cenný soubor zděné a roubené architektury z 18. a 19. století, mnoho budov je však ve špatném stavu či necitlivě upraveno.
 starý židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.
 Strážný vrch
598.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Merboltice
Původní dřevěná, později kamenná rozhledna na Strážném vrchu (601 m) u Merboltic se rozpadla v r. 1963. Nová dřevěná rozhledna, vysoká 12 m, byla slavnostně otevřena 18.11.2006.
 Střekov
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.
 Střekovská vyhlídka
284.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.
 Střížovický vrch
341.6 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Bukov
Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.
 studniční kaple
158.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Dolánky nad Ohří
Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.