Turistické cíle v okolí obce Velemín

Cihlová boží muka pocházejí z konce 18. nebo z 19. století. Postupem času zchátrala a hrozilo jejich zřícení, roku 2011 byla obnovena.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidovho umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Renesanční boží muka z roku 1597. Vysoký válcový sloup se čtyřbokou výklenkovou hlavicí, na ní torso sochy Krista Vykupitele. Výjimečně zachovaná předbělohorská památka podobného charakteru.

Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.

Brník je holý, čedičový, skalnatý a výrazný vrch, tyčící se do výšky 471 m, součást CHKO České středohoří. Od sousedního Srdova jej dělí zalesněné sedlo. Vrchol nabízí nádherné výhledy. Chráněny jsou hlavně xerotermní společenstva teplomilných rostlin a živočichů

Vodní mlýn je v Brozanech doložen počátkem 16. stol., současná budova z konce téhož věku. Stojí na bočním rameni Ohře, ohraničujícím ostrov sv. Klimenta ze západu. Počátkem 20. stol. osazena technologie vodní elektrárny, rekonstrukce budovy v 90. letech.

Tvrz postavená jako centrum panství mělnického proboštství (připomínána 1410) byla v 16. stol. přestavována do podoby zámečku. Roku 1617 připojena k Roudnici, vydrancován a vypálen Sasy 1631. Opět vyhořel 1880, snížen o patro. V posledních letech opraven.

Původně pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 hrad značně poškozen. Poté se mění v renesanční zámek. Za třicetileté války pobořen. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.

Cihlová novogotická stavba z roku 1869, postavená v severním cípu bývalého hřbitova u kostela sv. Václava hraběnkou Marií Chotkovou, roz. Berchtoldovou pro jejího zemřelého manžela Karla Chotka. Sloužila jako pohřebiště dalších velkobřezenských Chotků.