Turistické cíle v okolí obce Křesín

Barokní kostel z roku 1708 v dominantní poloze na horním okraji vsi. Bývalý hřbitov kolem něj vyklizen, přístupové schodiště rozpadlé. Na přilehlé návsi barokní sochy.

Barokní orientovaný hřbitovní kostel z let 1720 – 1722 od P. P. Columbaniho na místě kostela z roku 1601. V roce 1868 byl kostel zásadně opraven. Další velké opravy proběhly na počátku devadesátých let 20.století.

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Kostel v Rané se poprvé připomíná roku 1384, pravděpodobně však pochází z 13. století. Z původní stavby se zachovala zřejmě jen západní věž a část obvodových zdí. Loď a presbytář pocházejí převážně z 18. století. Obklopen bývalým hřbitovem na vysoké zdi.

Děkanský, původně gotický kostel ze 14. století, zmiňován r. 1382 jako farní. Renesanční věž byla přistavěna r. 1541. V 17. století zbořen. Roku 1700 začala výstavba nového kostela, r. 1705 byla ještě ne zcela dokončená nová stavba vysvěcena.

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Jednopatrová tvrz s okrouhlou věží byla v Košticích postavena nad levým břehem Ohře staroměstským měšťanem Bernátem před rokem 1550. Panství často měnilo majitele, koncem 19. století byla tvrz z větší části zbořena, zbytek byl přestavěn na sýpku. Ta je dnes začleněna do statku a chátrá.

Pivovar byl postaven r. 1858 v novorománském slohu, od r. 1942 do počátku 90. let 20. stol. využíván Sudetskými chladírnami (upraven na mrazírny). Částečně vyhořel r. 2006 a 2008. Chátrající, ohrožen demolicí. V okolí lze bezplatně parkovat, nejbližší železniční zastávka Litoměřice cihelna

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

V pohřebních kaplích na třebívlickém hřbitově jsou uloženy ostatky Ulriky von Levetzow a členů rodin von Levetzow a Klebelsberg.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.

Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.