Turistické cíle v okolí obce Štětí

Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.

Původně románský kostel v jižní části obce, obklopený bývalým hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe. Několikrát přestavován, naposledy v 19. století, kdy získal dnešní podobu ve stylu mezi klasicismem a novorenesancí.

Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).

Na pomezí Encovan a Hrušovan, na návrší Prachová, se nachází zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Původně se zde nacházela ves, zaniklá za husitských válek.

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Obci dominující kostel sv. Václava se připomíná již v roce 1384. Za třicetileté války kostel zchátral. Proto byl kostel od základů přestavěn v barokním stylu a byl úplně dokončen roku 1752. Generální oprava kostela se uskutečnila v letech 1999-2000.

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Gotický, barokně upravený farní kostel na svahu návrší nad centrem obce. Dominuje mu nárožní věžice z konce 14. století. Kolem něj zdevastovaný hřbitov s ohradní zdí, prostoupenou dvěma barokními branami.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Barokní kostel Všech svatých v Rohatcích postaven okolo roku 1744 podle plánů architekta Oktaviána Broggia na místě dřívější středověké stavby.