Turistické cíle v okolí obce Píšťany

Čtrnáctipolový kamenný most přes Novou Ohři postavený dle projektu C. A. de Trauxe r. 1782. Drážky v pilířích umožňovaly spouštění hradicích fošen, a tím zaplavení okolí pevnosti. Funkci jezu plnil do r. 1976, kdy byl dokončen nový jez nad mostem.

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Zámek byl postaven v druhé polovině 17. století poté, co původní hrad byl za třicetileté války zpustošen Švédy a nebyl už obnoven. Tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova pro stavbu nového zámku použili stavební kámen ze starých hradních budov.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.

Barokní sloup Panny Marie byl postaven v roce 1709, zdobí jej sochy Panny Marie, Krista, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Rocha, ochranitele před morem.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680–85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Kamenná alegorická secesní socha z poč. 20. stol. zobrazuje ženskou postavu v životní velikosti. U levého boku přidržuje vysoký štít. Vpravo od sochy pískovcová socha ležícího dvouocasého lva s korunou na hlavě. Socha Čechie byla zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.