Turistické cíle v okolí obce Režný Újezd

Původní gotický kostel Panny Marie Sněžné vystavěn ve 14.st. Přestavěn poč.16.st., kdy byla přistavěna věž. Barokně přestavěn poč.18.st. a v letech 1772–91. Poslední přestavba r.1882, kdy byla regotizována věž. U kostela stojí kostnice z let 1764–66.

Goticko-renesanční kostel postavil s využitím zdiva románské baziliky v letech 1549-68 Volf z Vřesovic. Dnešní stav je výsledkem novogotické přestavby z poč. 18.stol. Od roku 1950 slouží potřebám pravoslavné církve.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Pozdně barokní filiální kostel v Košticích byl postaven roku 1752. Po roce 1945 zchátral, v současné době probíhají zajišťovací práce.

Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.

Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.

Původně luteránský kostel postaven po roce 1579 v dominantní poloze na hraně svahu nad levým břehem Labe. Úpravy 1643, 1820. Jednolodní stavba orientovaná k východu, s věžicí za západním štítem. Od 19. stol. vyhledávaný turistický cíl.

Původně snad gotický kostel, připomínaný poprvé 1363 jako farní, prošel důkladnou pozdně barokní přestavbou roku 1788. Součást areálu hřbitova ohrazeného kamennou zdí, v níž je vetknuta zděná zvonice. Po roce 1945 zchátral, dnes vyrabovaný a nepřístupný.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.

Pozdně empírový kostel v Siřejovicích, přistavěný roku 1846 ke gotické věži původní svatyně, připomínané poprvé 1363. V blízkém okolí dvě barokní sochy a postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.