Turistické cíle v okolí obce Lovosice

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Barokní zámek vznikl přičiněním Nosticů v roce 1650 přestavbou staré tvrze z roku 1397. V pol. 18. stol. byl rozšířen o další budovy a oranžérii. Později sloužil jako léčebný ústav pro mládež, který je v něm pod názvem Ústav sociální péče dodnes.

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Holý vrch (458 m n. m.) je nezalesněné místo s vynikajícím výhledem na údolí Modly. Je součástí oblasti NATURA 2000.

Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.

Renesanční tvrz Ledvických z Chanova přestavěná na sýpku. Postavena před r. 1550 po připojení k Teplicím r. 1590 ztrácí rezidenční funkci. Tvrz je mohutná obdélná dvoupatrová stavba s klenutými sklepy.

Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.

R. 1896 založen nový roudnický hřbitov a spolu s ním postavena kaple Všech svatých. Pseudogotická stavba na obdélném půdorysu. Čelní i zadní průčelí s vysokým trojúhelníkovým štítem. Uprostřed sedlové střechy sanktusník se zvonem. Jehlan je ukončen makovicí, na ni umístěn kovový kříž s ozdobami.

Počátkem 16. stol. byla v Hrdlech vystavěna rezidence, patřící břevnovskému klášteru. V l. 1746 – 1747 buď přestavěna a nebo zcela nově vystavěna jako jednoduchý barokní zámek. Po požáru v r. 1824 byl zámek přestavěn.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.