Turistické cíle v okolí obce Černousy

Rozlehlá budova s hrázděným patrem pochází zřejmě ze 17. století, dnešní podobu jí dala přestavba na přelomu 18. a 19. století a oprava koncem 20. stol. Ve II. polovině 17. století zde vykonával kovářské řemeslo Andreas Stelzig, vůdčí postava snah o zlepšení podmínek rolníků na frýdlantském panství.

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Lázeňský komplex, r. 1760 postaveny první stavby (Kristian Filip Clam-Gallas). Postupně přistavěny další budovy. Koncem 18. stol. vybudován lázeňský park. R. 1800 postavena promenáda a empírový zámeček. R. 1836 získán statut léčivých lázní. R. 1847 postavena kolonáda. R. 2000 a 2006 rekonstrukce.

Malé hradiště bylo osídleno v 9.-10. století, pravděpodobně Lužickými Srby a nejspíš bylo strážním bodem na obchodní stezce. Na východní straně jsou pozůstatky obvodového valu vysoké až 2 metry, na severu mají výšku 1 metr a na jihu jen pár desítek centimetrů.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Secesní budova bazénových a vanových lázní byla v nevelkém městě postavena s přispěním zdejší textilní firmy Klinger roku 1911. Následky chátrání po II. světové válce odstranila rozsáhlá rekonstrukce, dokončená roku 2005.

Betonový most byl postaven začátkem 20. stol. na místě původního dřevěného mostu. Někdy v 18. stol. byla na původní most umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, při stavbě dnešního mostu byla přemístěna na levobřežní zábradelní zídku. Most a jeho okolí značně utrpěly při povodních v srpnu 2010.

Budova z let 1893–96 podle projektu Franze von Neumann nahradila původní radnici, která od roku 1532 stávala v západní části hlavního frýdlantského náměstí. Ve zřejmé snaze vyrovnat se nedalekému Liberci vznikla stavba dodnes zcela neúměrného měřítka.

Výletní restaurace Obří sud postavena r.1931 ve skutečném dřevěném sudu, později přistavěna další budova. Objekt slouží zejména lázeňským hostům z Lázní Libverda.

Skalní vyhlídka Paličník patří k nejkrásnějším v Jizerských horách a poskytuje výhled do údolí Smědé západně od vrcholu Smrk. Zároveň je součástí přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která je od r. 2021 zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.