Turistické cíle v okolí obce Žibřidice

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Letohrádek byl postaven v l. 1660-1680 Kryštofem Rudolfem Bredou. R. 1726 panství koupil Filip Josef Gallas. V majetku rodu do r. 1945, kdy bylo znárodněno. Letohrádek dostal do užívání národní správce, který jej r. 1947 odkoupil. R. 1989 koupen zpět ONV Česká Lípa. Rekonstrukce v l. 1995-1998.

Bývalá vodárenská věž sloužila k zásobování vodou zámku Lemberk i Bredovského letohrádku. Ve vodárně bylo umístěno čerpadlo, které hnalo vodu do vodárenské věže. Z ní voda samospádem tekla do letohrádku a zahrady. Věž sloužila i k zásobování vodou zámku Lemberk.

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Ojedinělý vesnický orloj vznikl v letech 2007-2008 původně v nevyužívané trafostanici v Kryštofově Údolí z iniciativy Martina Chaloupky. Po 15 letech byl pro neshody s novým vedením obce na podzim 2023 demontován a umístěn na věž hasičské zbrojnice v sousedních Žibřidicích jako dar obci Křižany.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného před rokem 1250 Markvartici. Za majitelů Bibrštejnů od 16. století hrad pomalu pustl a měnil se ve zříceninu. Části zdiva rozvezeny na stavby vesnic v okolí.

Budova divadla, vybudovaná v letech 1881–83 podle projektu z dílny vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera. Hlavní opona je od rakouského malíře Gustava Klimta, předního představitele tzv. vídeňské secese.

Jediná původně soukromá úzkorozchodná trať v Sasku byla roku 1890 postavena z iniciativy podnikatelů v Ojvíně a Johnsdorfu. Navazovala na státní trať na dnes polském území na pravém břehu Nisy. Dodnes výrazně zvyšuje turistický potenciál oblasti Žitavských hor.