Turistické cíle v okolí obce Rynoltice

Rolandova (Martova) kašna stojí na hlavním žitavském náměstí od roku 1585. Na bohatě členěném sloupu stojí socha boha Marta, v lidovém podání ztotožněná s bájným Rolandem. Kašna je zdobena ovocem, klasy a tkalcovskými člunky jako symboly bohatství města.

Hrádek stával severovýchodně od Rousínova u Svoru. R.1776 na vršku, kde asi stával, údajně objeven sklep. V r.1794 prý ještě byly patrné základy obytné budovy. Ze staveb hrádku se dodnes již nedochovalo nic, asi se jednalo jen o malé dřevěné sruby.

Romantickou vilu č. p. 18 nechal ve vsi Trávník postavit r. 1914 pražský velkoobchodník s vínem a stavitel Franz X. Schier. Nyní soukromý majetek, nepřístupný.

Rozlehlou novorenesanční stavbu podle projektu Gustava Sacherse si nechal postavit textilní magnát Franz Schmitt s využitím staršího panského dvora v údolí Ještědky v letech 1873–4. Od roku 1950 je zde domov důchodců, přístupný rozsáhlý park.

Větrný mlýn postavil v letech 1842–1843 tesař a mlynář Josef Scholze. Mouku mlel mlýn do 70. let 19. století, v r. 1890 skončilo sejmutím křídel i šrotování. Poté sloužil mlýn jako seník. V 90. letech 20. stol. byla zchátralá budova obnovena jako rekreační objekt.

Z přechodů přes Jeřici v Chrastavě byly nejzajímavější dvě konstrukce z přelomu 19. a 20. stol.: silniční most se secesním dekorem pod farním kostelem (zničen povodní 2010) a lávka s horními obloukovými nosníky o několik set metrů po proudu od něj.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

Skalní kaple Panny Marie je jedním z romantických objektů v kraji nazývaném Kunratické Švýcarsko nedaleko Cvikova na Českolipsku. Pochází z r. 1834, opravována byla v letech 1934 a 2006.

Reliéf Ukřižování je jedním z příkladů projevu barokní lidové zbožnosti. Reliéf zhotoven asi kolem roku 1700. Zdařilý a důležitý doklad lidové barokní kamenické tvorby. Reliéf je v současné době nekompletní. Původní modelace figur značně poškozena. Nemovitá kulturní památka od r. 1965.

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.