Turistické cíle v okolí obce Druzcov

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Synagoga postavena v letech 1887–89 podle projektu K. Königa z Vídně. Vypálena byla nacisty za Křišťálové noci v r. 1938. Na konci 20. stol. byla na jejím místě vystavěna nová židovská modlitebna, sloužící též jako kulturní a společenské centrum.

Zámek byl pravděpodobně přestavěn ze staršího sídla v první polovině 16. stol. Mikulášem z Tlustce. Dnes ze zámku zbylo obvodové zdivo.

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

První zmínka o Útěchovicích z roku 1322. Tvrz je bývalý panský statek. Datum založení tvrze není znám. Při průzkumu ruin zjištěno, že se dochovaly zbytky zdí původní gotické tvrze. Historický objekt není památkově chráněný.

Tři hrázděné domky z let 1678–81, považovány za nejstarší dochované domy v Liberci. Sloužily zejména soukeníkům, v jednom z nich byla krčma "U Města Petrohradu". O jejich záchranu se v 70. letech 20. stol. zasloužila sousední SPŠ stavební.

Hrad z 2. poloviny 13. stol. V držení Markvarticů do 15. stol. R. 1504 hrad koupil Bartoloměj Hiršpergár. V r. 1563 přestavěn renesančně. V letech 1639–1645 těžce poškozen Švédy. Po r. 1714 účelově využíván a dochoval se v dobrém stavu. V r.1987 vyhořel.

Zámek byl původně tvrzí z r.1395. V r. 1600 tvrz na renesanční zámek přestavěl Adam Blekta. Poté byl přestavěn barokně v r. 1729. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván. Dnes je zámek po požáru v r. 1983 v havarijním stavu.

Dvoukřídlý zámek stojí na místě tvrze z r. 1395. V r. 1600 tvrz přestavěl Adam Blekta na renesanční zámek. Barokní přestavba v r. 1729. Ve druhé pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván a po požáru v r. 1983 je budova v havarijním stavu.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.