Turistické cíle v okolí obce Březová

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Klasicistní dům z roku 1796 (stavitel Josef Arnold) s bohatou štukovou výzdobou. Sídlo farního úřadu Církve československé husitské. V tomto domě v roce 1850 bydlela Božena Němcová.

Objekt z roku 1797 je typickým příkladem libereckého klasicistního domu z přelomu 18. a 19. století. Nejméně od konce 16. století do roku 1945 zde fungovala proslulá hospoda. Dům prochází po dlouhodobé devastaci od roku 2006 důkladnou obnovou.

Raně barokní fara z r. 1672 byla postavena tehdejším majitelem panství Lemberk (Christoph Rudolf von Breda) v rámci obnovy žibřidického kostelního areálu. Po r. 1945 přestala plnit svou funkci a byla pronajata k bydlení. Nyní v majetku obce, památkově chráněna.

Budova fary pochází z počátku 18. stol. Koncem 19. stol. opatřena neorenesanční fasádou. V zahradě sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829, přenesena sem z obce Rádlo roku 1966.

Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 byl již uváděn jako pustý.

Pozdně barokní dům v Horním Jablonci doložený poprvé r. 1793 v gruntovní knize. Na počátku 19. stol. první jablonecká lékárna, později hostinec. Od r. 1989 v majetku Muzea skla a bižuterie, přístupný od 24. 6. 1998 (přízemí), v patrech depozitáře.

Terení náznaky pravděpodobně předsunutého opevnění hradu Děvína na sousedním vrchu, postavené někdy v průběhu 15. století po vzestupu dělostřelectva, zaniklo v 16. století.

Rozhlednu tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu na samém severozápadním cípu Hruboskalska s výhledem k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko.

Novorenesanční budova jablonecké hlavní pošty byla postavena roku 1893 podle projektu Friedricha Setze. Slouží svému účelu pod firmami čtyř různých států dodnes, nedávno prošla velkou opravou exteriéru.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Skromné zbytky skalního hradu, bez písemných záznamů, a tedy bez jistého majitele. Opevnění snad z 15. stol., hrad možná nebyl ani dokončen. V místě je podivná absence záseků po trámoví. Samotná lokalita je přístupná, ale terén obtížný.