Turistické cíle v okolí obce Březová

Tvrz, po které není již žádná památka, byla poprvé zmíněna r. 1405. Od r. 1412 ji vlastnil Petr Tista a jeho potomci po celé 15. stol. V r. 1628 ji koupil Albrecht z Valdštejna, ale zaplatil ji pouze z poloviny. Tvrz stávala na pozemcích domu č. p. 1.

Socha z roku 1870 od L. Zimmera stála do 1931 na kašně uprostřed jabloneckého Starého tržiště (Mírové náměstí). Při stavbě radnice přemístěna do dnešní Máchovy ulice, po 1945 poškozena. V 90. letech 20. stol. přemístěna do blízkosti původního stanoviště.

Romantický hrad jako brána nad silnicí, postavený jako umělá zříceniny a upravena do dnešní podoby v roce 1876. Hrad byl dříve také nazýván jako Starý hrad. Datum vzniku není jasný.

Od 70. let 20. století je jeskyně Bartošova pec vyhlášena tzv. přírodním výtvorem. Od roku 1996 je celý pseudokrasový systém tzv. Ondříkovického propadání chráněn jako přírodní památka. Zcela unikátní pseudokrasový systém v České republice.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Zachovalý, z větší části nepřístupný zámek. Gotická tvrz z poč. 14. století, do r. 1589 zástavním statkem. Berky z Dubé přestavěna na renesanční zámek. Za Valdštejnů barokní úpravy, poté krátce manufaktura, škola a od 20. stol. byty a městské muzeum.

Jednopatrový zámeček postavený Karlem Alainem Rohanem po roce 1820. Zámeček byl krátkodobě používán jako lovecký, později jej využívala lesní správa jako myslivnu. Zámek je jednopatrová budova se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem se znakem Rohanů.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.