Turistické cíle v okolí obce Vrchovina

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Rozhledna 787 m n. m., postavena r. 1912 (arch. R. Hemmrich). Rozhledna je 21 m vysoká. Původně zde stála dřevěná rozhledna vystavěná r. 1889 Německým horským spolkem pro Jizerské hory, vyhořela r. 1912. Pod rozhlednou turistická chata s hospodou z r. 1892.

Kamenná šestiboká kaple na úbočí Jizerských hor.

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.

Kamenná rozhledna, 869 m n. m., 26 m. Na vyhlídku byla upravena 50 m vzdálená vrcholová skála již r. 1885. Kamenná věž postavena r. 1905 společně s turistickou chatou (arch. R. Hemmrich) Horským spolkem pro Jablonec a okolí.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Budova divadla, vybudovaná v letech 1881–83 podle projektu z dílny vídeňských architektů F. Fellnera a H. Helmera. Hlavní opona je od rakouského malíře Gustava Klimta, předního představitele tzv. vídeňské secese.

Roubená stavba je ukázkou lidové architektury v Pojizeří. Původně svobodnická usedlost z roku 1716 v přízemí s velkou světnicí a černou kuchyní v patře výměnek. Součástí expozice stodola, spýchar a dřevěná vstupní brána.