Turistické cíle v okolí obce Frýdek-Místek

Zaniklý mlýnský vodní náhon města Místku, zřízený patrně spolu s městem na přelomu 14. a 15. stol. Poháněl kola 3 místeckých a 1 koloredovského mlýna, později několika valch a textilek. Od 40. let 20. stol. částečně zakryt, na přelomu 60. a 70. let zanikl při velké asanaci historického Místku.

Zchátralý objekt na místě staršího vodního mýna a pily. První zmínka z r. 1763, kdy se jeho nájemcem stal Jan Tichavský. Fungoval do r. 1915, poté přestavěn na obytné a hospodářské účely. Dnes nic na mlýnský provoz neupomíná a objekt rychle chátrá.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou vyskytující se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou – vyskytují se na geograficky malém, omezeném prostoru mezi Moravskoslezskými Beskydami a Ostravou.

Mlýnek s větrnou turbínou se objevoval v usedlostech Slezska koncem 19. století.

Vodopád na beskydské říčce Mohelnici se nachází přímo vedle silnice do horské osady Visalaje na velmi vodnatém toku. Leží na katastrálním území obce Krásná, je dva metry vysoký a pohledově vděčný.

Údolní vodní nádrž na řece Morávce v Beskydech. Vystavěna v l. 1961-67. Slouží jako zásobárna pitné vody (přísné hygienické pásmo) a regulátor povodňových průtoků. V r. 1996 poškozena povodní a v l. 1997-2000 generální oprava pláště hráze.

Zaniklá drobná kaplička obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou, s náznaky barokní štukové výzdoby průčelí při nájezdu na dnes rovněž zaniklý starý Koloredovský most. Vystavěna byla patrně nejpozději kolem pol. 18. stol. Zanikla v 80. letech 20. století.

Tkalcovna vystavěná firmou Munk v r. 1860 na místě starého vodního mlýna v dolní části Frýdku. Dvoutraktovou textilku zakoupil v r. 1876 Ad. Landsberger a do konce 19. stol. jí přestavěl a doplnil o samostatnou novou tkalcovnu. Po 2. sv. válce areál začleněn do n. p. Slezan jako závod 09.

Zaniklý hrad, podle arch. nálezů lze datovat do 14. / 15. stol. Výlučně z umístění hradu v terénu (žádné zmínky v pramenech) lze soudit, že šlo o předchůdce nedalekého hradu Hukvaldy, či pravděpodobněji o jeho předsunutou strážní tvrz.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.