Turistické cíle v okolí obce Jeřmanice

Velký barokní kostel ve významné pohledové poloze dominuje střední části údolí Kamenice ve Smržovce. V letech 1765–1781 nahradil podle projektu A. Schmida původní dřevěnou svatyni. V dubnu 1967 vyhořel, od té doby postupně rekonstruován.

Jednolodní obdélný barokní chrám, v gotické podobě prvně zmíněný počátkem 2. pol. 14. stol. Vyhořel roku 1538 a 1707. V roce 1722 přestavěn do barokního stylu. Interiér pochází povětšinou z 18. a 19. stol.

Kostel byl vystavěn v letech 1679-1691. V letech 1749-1754 byl přestavěn a rozšířen. Kostel stojí na místě hřbitova a v okolních zdech jsou hliněné niky s reliéfem Křížové cesty.

Dominantou Mníšku, obce nedaleko Liberce, je barokní kostel postavený podle plánů Jana Fugenauera z Nového Města pod Smrkem koncem 1. pol. 18. stol., zasvěcený sv. Mikuláši.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem postaven r. 1643, přestavěn v letech 1725-1730 a opravován po požáru r. 1899.

Původně rokokový kostel z let 1787–89 sloužil potřebám malé horské obce Tanvald. Nehledě na novorenesanční přestavbu v letech 1889–90 zůstal vzhledem ke své poloze mimo dosah většiny nového města, slouží převážně jako hřbitovní.

Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel byl vystavěn z části starého kostela. Ze staré budovy zbyla věž, ke které byl v letech 1866-68 přistavěn zbytek kostela. Původní věž byla vystavěna v roce 1586. Kostel je ve stylu pseudogotiky.

Barokní kostel obklopený hřbitovem s řadou pozoruhodných náhrobků stojí v nejvýše položené části Tatobit. Stavba z let 1714–50 byla roku 2001 důkladně opravena.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Původně evangelický kostel vystavěný r. 1833, přestavěn pseudogoticky r. 1892. V současnosti místo bohoslužeb Československé církve husitské a Jednoty bratrské a rovněž využíván ke koncertům vážné hudby.