Turistické cíle v okolí obce Liberec II - Nové Město

Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.

Kříž pochází z roku 1873. Autorem je kameník Wenzel Hosak. Na kamenných stupních hranolový sokl. Na něm čtyřboký dřík s nástavcem pro osazení kříže. Pod římsou půlkruhově zaklenutá nika. Sloup původně vrcholil železným křížem s pozlaceným korpusem ukřižovaného Krista. V okolí kříže kamenné sloupky.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Stavbu lázní dle projektu P. P. Branga financovala liberecká spořitelna jako připomínku 50. výročí vlády Františka Josefa I. v letech 1900–02. Po dokončení bazénu na Tržním náměstí a zejména po roce 1990 zchátraly, nyní (léto 2013) je dokončována obnova pro galerijní účely.

Lázně Kundratice vznikly jako součást městečka Osečná roku 1881. Lázeňskou léčebnu roce 1908 koupila obec. V roce 1933 lázně považovány za jedny z nejmodernějších u nás. Lázeňské domy Dalibor, Přemysl a Šárka. Dobré autobusové spojení s mnoha místy u nás.

Lázeňský komplex, r. 1760 postaveny první stavby (Kristian Filip Clam-Gallas). Postupně přistavěny další budovy. Koncem 18. stol. vybudován lázeňský park. R. 1800 postavena promenáda a empírový zámeček. R. 1836 získán statut léčivých lázní. R. 1847 postavena kolonáda. R. 2000 a 2006 rekonstrukce.

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Liberecký zámek vznikl postupným vývojem v 16. - 19. stol. z panského dvora na jihovýchodním okraji někdejšího poddanského městečka. Rezidenční funkci ztratil v 19. stol., od té doby vystřídal různé účely, dnes prázdný předmět majetkových spekulací.

Věž spolu s restaurací vznikla v letech 1900-01. Postupem času však stavba chátrala. V 60. letech prošla přestavbou. Později se zde pořádaly pravidelné diskotéky. Nakonec musel být objekt zcela uzavřen.

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.