Turistické cíle v okolí obce Praha 2-Vyšehrad

Od r. 1620 obecní špitál. Budovy pocházejí z druhé pol. 17. stol. a byly postaveny podle projektu Giona Decapoli, přestavěné na konci 18. stol., upravované v následujících dvou stoletích.

Maltézský mlýn, zvaný též Motolský, je poprvé zmiňován r. 1574 jako Tomanovský. Za třicetileté války byl zničen a na čas zpustl. Později jej, stejně jako další objekty v Motole, vlastnil řád Maltézských rytířů. Pozdně barokní podoba budovy je z druhé pol. 18. stol., fasáda upravena klasicistně.

Barokní stavba vilového charakteru vznikla po roce 1796 přestavbou dvou renesančních, barokně upravených domů. Přestavbu iniciovali Černínové z Chudenic, jejím autorem je I. J. N. Palliardi.

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Betonový Mánesův most přes Vltavu byl vybudován v letech 1911-1916 a nahradil železnou Rudolfovu lávku pro pěší. Svůj název nese bez přerušení od r. 1920. Vede od Rudolfina ke stanici metra A Malostranská na Klárově.

Votivní sloup z let 1724 – 1736, postaven obcí Hradčany jako poděkování za ukončení moru v l. 1713 – 1714. Autor projektu je neznámý, na sochařské výzdobě se podíleli F. M. Brokoff a F. I. Weiss.

Čtyřhranný, devět metrů vysoký sloup s mariánským reliéfem z roku 1734. V rozích podstavce stojí sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta.

Replika sloupu, který nechal v roce 1650 postavit Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před švédskými vojsky roku 1648. Sloup byl jako symbol monarchie a rekatolizace 3. 11.1918 davem stržen. Replika byla postavena v půli roku 2020, kopii díla vytvořil Petr Váňa.

Barokní novostavba z období kolem roku 1700 na místě starší – gotické a renesanční zástavby. Autorem projektu je Carlo Fontana.

Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.

Nejstarší pražské nádraží, vybudované v pozdně klasicistním slohu v letech 1844–1845, doplněné roku 1873 o dvoranu a budovu s restaurací.