Turistické cíle v okolí obce Jablonec nad Nisou

nebo vyberte

Jablonec nad Nisou

Liberecký kraj,  Jablonec nad Nisou  (JN)
Nalezeno celkem 237 záznamů, 10 / 20 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Turnov
Jednolodní obdélný barokní chrám, v gotické podobě prvně zmíněný počátkem 2. pol. 14. stol. Vyhořel roku 1538 a 1707. V roce 1722 přestavěn do barokního stylu. Interiér pochází povětšinou z 18. a 19. stol.
 kostel sv. Mikuláše
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Světlá pod Ještědem
Barokní kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem postaven r. 1643, přestavěn v letech 1725-1730 a opravován po požáru r. 1899.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Mníšek
Dominantou Mníšku, obce nedaleko Liberce, je barokní kostel postavený podle plánů Jana Fugenauera z Nového Města pod Smrkem koncem 1. pol. 18. stol., zasvěcený sv. Mikuláši.
 kostel sv. Petra a Pavla
537.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Tanvald
Původně rokokový kostel z let 1787–89 sloužil potřebám malé horské obce Tanvald. Nehledě na novorenesanční přestavbu v letech 1889–90 zůstal vzhledem ke své poloze mimo dosah většiny nového města, slouží převážně jako hřbitovní.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Semily
Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1908 postavený na místě původního barokního kostela z roku 1702.
 kostel sv. Prokopa
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Hodkovice nad Mohelkou
Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Václava
415.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Velké Hamry
Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Chrastava
Kostel byl vystavěn z části starého kostela. Ze staré budovy zbyla věž, ke které byl v letech 1866-68 přistavěn zbytek kostela. Původní věž byla vystavěna v roce 1586. Kostel je ve stylu pseudogotiky.
 kostel sv. Vincence z Pauly
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Liberec IV - Perštýn
Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.
 kostel sv. Víta
804.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Příchovice
Mohutný novorománský kostel nahradil v Příchovicích v letech 1859–62 starší dřevěný, z něhož pochází část vnitřního zařízení. Výjimečně situovaná stavba dominuje jihovýchodnímu okraji Jizerských hor, uplatňuje se v řadě dálkových pohledů.
 kostel ThDr. Karla Farského
508.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou
Původně evangelický kostel vystavěný r. 1833, přestavěn pseudogoticky r. 1892. V současnosti místo bohoslužeb Československé církve husitské a Jednoty bratrské a rovněž využíván ke koncertům vážné hudby.
 Koštofrank
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Semily
Tvrziště (od 16. stol. kostel), původně místo středověké tvrze, postavené nejpozději ve 14. stol. Přídomek ze Semil používán ve 14. a 15. stol. Tvrz se zmiňuje až r. 1511, kdy ji Jan Svojanovský z Boskovic přenechal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. R. 1545 již nebyla využívána jako sídlo a zanikla.