Turistické cíle v okolí obce Široké Třebčice

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Na místě staršího předchůdce roku 1750 postaven jednolodní kostel s obdélným presbytářem, k němuž na severu přiléhá sakristie, hranolová věž představená v ose západního průčelí. Filiální k Novému Sedlu, v poslední době opraven, zajištěn a uzavřen.

Zřícenina kostela, postaveného v gotickém stavebním stylu v 2. pol. 13. stol. Patrně v 18. stol. byl kostel barokně přestavěn. Od r. 1945 chátrá (ještě v 70. letech 20 stol. měl střechu a zbytky vnitřního zařízení). Kostel obklopuje funkční hřbitov.

Původně gotický kostel ve Staňkovicích byl rozšířen roku 1606 (prodloužení lodi) a barokně přestavěn. Roku 1787 byla postavena jižně od něj fara. Zajímavý komplex kostela a doprovodných staveb, silně zchátralý.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.

Jediným pozůstatkem vsi Vysočany, zničené kvůli plavišti popílku, je komplex kostela, fary a hospodářské budovy. Stavba z let 1726–35 dle projektu O. Broggia. Počátkem 90. let přestavba fary na hotel. Kostel byl přitom opraven, bez využití.

Původně románský kostelík, rozšířený a přestavovaný v 15. a 18. století. Stojí nad údolím Ohře severozápadně pod obcí. Po požáru roku 1961 měl být demolován, k čemuž naštěstí nedošlo.

Původně gotický kostel, přestavěný a prodloužený k západu roku 1689. Od roku 1945 opuštěn, dnes propadlá většina stropu, chybí část krytiny, veškeré vnitřní zařízení zničeno. Do závěrové stěny proraženy nové dveře. Bývalý hřbitov zcela zdevastován.

Před r. 1375 doložen jako gotický, barokně přestavěn r. 1701, upravován i později. Obklopen bývalým hřbitovem, kolem něhož 16 památných lip. Jednolodní s odsazeným presbytářem a mohutnou, původně obrannou věží z počátku 16. stol., v podvěží zbytek gotické klenby.