Turistické cíle v okolí obce Široké Třebčice

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.

Původně barokní kaple z roku 1722, 1789 zřízena farnost. Velká přestavba 1822 (téměř novostavba), oprava 1911. Dnes silně zchátralý, bez využití. Kostel je jednolodní stavba s čtverhranným obloukem zakončeným závěrem a sakristií od severu, hlavní průčelí s dvouetážovým štítem a sochami světců.

Děkanský kostel je dominantou Kadaňského náměstí Míru. Je umístěn v jihozápadním koutu náměstí jako hlavní sakrální objekt královského města. Zmiňován již v roce 1186. Současný stav reflektuje pozdně barokní přestavbu původně gotického kostela.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.

Původně luteránský kostel z let 1592–1600 na místě dřevěné stavby z pol. 16. stol. Po rekatolizaci hřbitovní, 1713 přistavěna věž. Vyhořel 1786, obnoven 1804. Hřbitov zrušen 1883. Od roku 1950 pronajat pravoslavným, po roce 1990 opravena fasáda.

Původně gotický hřbitovní kostel poddanského městečka na východním úbočí Doupovských hor. Postupně rozšiřován a přestavován do dnešní podoby. Hřbitov po roce 1945 zcela zanikl včetně většiny ohradní zdi i vstupní brány.

Barokní kostel z první čtvrti 18. stol. na místě staršího, poprvé doloženého 1356. Sousední velká fara postavena 1733, poslední rekonstrukce kostela 1892–3. Po roce 1945 zchátral, v současnosti de facto ruina. Fara prodána soukromníkovi, v opravě.