Turistické cíle v okolí obce Místo

Kapli nechal postavit František Julius syn vévody ze Sachsen-Laenburgu, jehož otec r. 1665 koupil panství od hraběte Šlika. Kaple zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie málem nepřežila dobu po roce 1945, v září 1994 se však dočkala znovuzrození.

Poutní kaple, postavená 1725–7 na místě staršího objektu. Vyhořela 1781, opravena 1785, zrušena 1786. Obnovena 1833, jako poutní do 1960. Poté zdevastována, zničeno vnitřní zařízení. Opravena 1993–2003, dnes lapidárium, koncertní síň a galerie.

Barokní kaple sv. Anny ve Vikleticích z let 1744-1745 je pozůstatkem části původní zástavby, která zůstala zachována, když část vsi musela ustoupit výstavbě Nechranické vodní nádrže. Je památkově chráněna.

Prostá barokní kaplička obdélníkového půdorysu byla postavena v roce 1641. Kaple je zakleknuta křížovou klenbou, jednoduché vnitřní vybavení je novodobé.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Polygonální bašta z 2. poloviny 15. století, ve které podle pověsti sídlil kadaňský kat. Ten prý ze svého obydlí do města procházel gotickou Katovou brankou a takzvanou Katovou uličkou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a funguje v něm prodejna čajů a koření.

Klášter založen oficiálně r. 1746, stavba v letech 1748–1753. Jako klášter a sociální ústav sloužil do r. 1950, poté internační ústav pro řeholnice. Po r. 1990 obnoven, kostel opraven. Téměř přesná replika pražského konventu téhož řádu na Slupi.

První zmínky r. 1470 až 1500. V druhé pol. 17. stol. opraven. Roku 1950 areál uzavřel komunistický režim. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, ti jej v roce 1994 předávají biskupství litoměřickému. Dnes v péči města Kadaně.

Byvalý kostel sv. Ignáce v areálu jezuitské koleje je dominantou jižního cípu náměstí 1. máje v Chomutově. Areál jezuitské koleje nechal založit Jiří Popel Lobkowitz roku 1590. Dnes slouží pro účely kulturního střediska.

Pozůstatky minoritského konventu, založeného při vzniku města v jeho severovýchodním nároží. Pro četné požáry byl nazýván černým klášterem. Po zrušení sloužil jako škola, soud, dnes okresní archiv. Někdejší klášterní kostel zbořen po posledním ohni roku 1786, který těsně předcházel zániku komunity.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.