věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kadaň
Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Zahořany
Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Kovářská
Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Vilémov
Nevelký zámek uprostřed uzavřeného areálu statku, vzhledem k tomu nepřístupný a obtížně fotografovatelný. Stojí na místě tvrze, připomínané poprvé počátkem 16. století. Současná podoba po požáru 1789, nedávno důkladně obnoven.
Zámek byl přestaven v l. 1817–1823 rodem Windischgrätzů z téměř ze tří čtvrtin strženého dřívějšího zámku podle návrhu Jeana Moreau. Později zde bylo učiliště, sídlo vojenských statků a mateřská školka. Dnes je zámek neudržovaný a chátrá.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Radonice
Původně renesanční, postavený kolem r. 1550 místo jedné z místních tvrzí Albrechtem Šlikem. Za J. A. Losyho 1717–20 tři čtvrtiny zbořeny kvůli stavbě sousedního nového zámku. Po jeho dokončení opraven i zbytek původní budovy. Dnes v desolátním stavu.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kadaň
Vodní nádrž Kadaň je přehradní nádrž na řece Ohři u města Kadaň z let 1966-1971. Její hráz o délce 104 m, šířce 5 m a výšce 14 m vytvořila přehradní jezero o rozloze 67 ha a maximální hloubce 11 m. Malá vodní elektrárna se nachází v objektu na pravé straně hráze.
V údolí na Kamenickém potoce v katastrálním území Bečov obce Blatno byla v roce 1904 uvedena do provozu největší přehrada v Rakousko-Uhersku. Z části zásobuje pitnou vodou město Chomutov a byla vyhlášena technickou památkou.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Kryštofovy Hamry
Krušnohorská vodní nádrž Přísečnice vybudována v letech 1969-1976 jako zásobárna pitné vody pro města a obce okresů Most, Chomutov a Louny, tedy oblast severočeské hnědouhelné pánve. Hráz vytváří jezero o rozloze 362 ha při průměrné hloubce 50 m. Břehy leží v nepřístupném ochranném pásmu.
voda - nádrž, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Račetice
Umělá vodní nádrž pro rozsáhlý zavlažovací systém. Nádrž je napájena gravitačně z 10 km vzdálené vodní nádrže Sedlec. Po cestě je ještě druhá menší nádrž s přepouštěcí stanicí. Místo je vhodné ke koupání.
Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.