Turistické cíle v okolí obce Boleboř

Pomník obětem I. sv. války byl vztyčen dne 24.6.1928. Desky nesou jména padlých v bojích v Srbsku, Rusku a Itálii i těch, kteří zemřeli na následky válečných útrap po návratu do vlasti. Zchátralý pomník byl díky místním občanům a za podpory města Litvínov obnoven a slavnostně odhalen dne 30.5.2012.

Pomník u silnice v Malém Háji připomíná tragickou událost z 11.6.1945, zastřelení deseti rukojmí z řad místních Němců. Byl to akt neadekvátní odvety za postřelení českého vojáka příslušníky SS. Památník byl postaven na místě hromadného hrobu obětí.

Mramorový pomník obětem válek z let 1848 a 1866 nechal r. 1898 vytvořit Sbor vojenských vysloužilců v Chudeříně. R. 2008 byl pomník v havarijním stavu sejmut. Díky skupině nadšenců v čele s p. Josefem Čtvrtníčkem a s pomocí města byla vytvořena a dne 30.4.2010 slavnostně odhalena replika pomníku.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Tábor 29 byl místem určeným k "převýchově" zaměstnanců hydrogenačního komplexu STW. Postavili jej v dubnu 1941 pro muže a později i pro ženy mezi hlubinným dolem Herkules a původní silnicí do Litvínova. Zničili ho britští letci nočním náletu 16.1. 1945, ale zachovaly se z něj zbytky staveb i požární nádrže.

Protistřepinový kryt, něm. Splitergraben, byl postaven počátkem čtyřicátých let 20. století na ochranu před střepinami bomb a protileteckých granátů během spojeneckých náletů na petrochemický závod Hydriewerke. Kryt byl vybudován pod úrovní terénu, podlaha byla betonová, stěny a strop z cihel.

Pozdně empírová stavba z roku 1833 nahradila starší radnici, jejíž stavba byla povolena roku 1592. Uzavírá na severu torzo náměstí, v jehož středu stojí mariánský sloup z roku 1698 s mladšími doprovodnými sochami.

Mostecký vrch Resl, vysoký 413 nad mořem, byl osídlen již ve středověku a první zmínka o zdejším dvoru pochází z roku 1290. Je nejzápadnějším kopcem Českého středohoří.

Vila továrníka Heinricha C. A. Rieckena vznikla secesní přestavbou pův. klasicist. domu, provedenou kolem r. 1910 arch. Adolfem Schwarzerem. R. 1926 balkony zastřešeny dřevěnou přístavbou (Rudolf Knie). Dům byl velice moderně vybavený. R. 1946 rodina odešla do Německa. Dnes opuštěná budova chátrá.

Dům čp.138 byl v minulosti až do roku 1945 využíván jako sirné lázně. Dnes je dům využíván jako obytný ve staré části Ruské ulice. Současný majitel ještě na počátku devadesátých let dvacátého století likvidoval při přestavbě staré vany.

Monumentální skalní útvar ve tvaru okna na západní straně hranice NPR Jezerka.

Ocelová rozhledna (16 m, 460 m n. m.) postavena v l. 2010–2011 a slavnostně otevřena 16. června roku 2011. Rozhledna stojí na Skřivánčím vrchu mezi obcemi Málkov a Zelená. Výhled z ní je jak na Krušné hory tak na hnědouhelný revír s elektrárnami Tušimice a Prunéřov.