Turistické cíle v okolí obce Suchdol

Jednopatrový měšťanský dům, původně pozdně gotický, barokně přestavěný v 18. století. Barokní přestavbu provedl kadaňský architekt a stavitel J. K. Kosch v letech 1746 a 1756. Při přestavbě vznikla barokní uliční fasáda se štítem, bohatě zdobená štukem. Dům je památkově chráněný.

Původně raně gotický dům ze 13. století. Zdivo z tohoto období se dochovalo ve sklepě domu. Barokně přestavěn podle návrhu J. K. Kosche. Z této doby je uliční průčelí s výrazným vikýřovým štítem a štukovou výzdobou. Autorem plastiky Nejsvětější Trojice v nice štítu je sochař K. Weitzmann.

Eduardova skála je žulový útvar tyčící se východně od kostela v Malém Háji, ale již v katastru Boleboře. Tvoří jej dvojslídá až biotitická kataklastická dvojslídá žula. Na vrcholu stojí triangulační sloup. Je odtud dobrý výhled na Krušné hory.

Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.

Královský hrad založen počátkem 14. století Fridrichem I. ze Šumburka. Roku 1418 dobyt vojsky Václava IV., následně darován Lobkovicům. Po požáru v roce 1560 zpustl.

Terénní relikty hradu. O historii ani majitelích není nic známo, nálezy doložena existence ve 14. st. Dochován pahorek jádra s dvěma okruhy příkopů a valů. Hradní stavby byly z větší části dřevěné.

Vrcholek hory ve střední části Krušných hor na saském území. Pod vrcholkem opuštěný lom s pozoruhodným sloupkovým čedičem uspořádaným do vějíře.

Rozhledna na hřbetu kopce nad náměstím někdejšího horního města v Krušných horách. Postavena r. 1902, upravena po r. 1918. Nepodařená oprava v 80. letech 20. stol. napravena v letech 2001–2002 včetně vybudování doprovodných prostor.

Terénní pozůstatky malého hradu neznámého jména i historických osudů, archeologicky datovaného do 2. pol. a konce 13. stol. Dochováno jádro s malým do skály vytesaným objektem a upraveným prostorem vstupu, tesaný šíjový příkop, boční příkopy a val.

Rozsáhlé hradiště Hradec u Kadaně o rozloze 25 ha bylo opevněno pravděpodobně v době halštatské a laténské. Na přelomu 9. a 10. století využili dávné opevnění na břehu Ohře Slované a založili zde hradiště, které se udrželo až do 2. poloviny 12. století. Zaniklo zřejmě po založení Kadaně.

Hradiště u Černovic (594 m.n.m.), je významná geologická a paleontologická památka, jež tvoří náhorní plošina, která byla v době bronzové osídlena a na níž se dochovaly zbytky valového opevnění a příbytků. Celá vrcholová plošina o rozloze 4,77 ha je od roku 1985 přírodní památkou.

Rozhledna postavena roku 1884 zdejším Krušnohorským spolkem, rozhledna časem chátrala a v roce 1928 se zřítila, obnovena téhož roku už jen jako altán, po válce chátrá a zbývá pouze kamenná podezdívka přikrytá panely. V roce 2009 obnovena.