Na návsi v Račeticích stojí drobný rokokový kostelík sv. Vojtěcha z r. 1770, připomínající spíše kapli. Má postavení filiálního kostela ve farnosti Libědice, avšak pravidelné bohoslužby se zde nekonají.
Na místě starší stavby vznikl v letech 1749–69 velký rokokový kostel s bohatým vnějším dekorem a vnitřním zařízením, bezprostředně následovaný farou zámeckého typu. V současné době prochází rekonstrukcí.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Liběšice
Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Libědice
Renesanční tvrz Novohradských z Kolovrat s rozsáhlým dvorem z konce 16. století přestavěná (1708–25) bosými karmelitány od Panny Marie Vítězné v Praze na barokní zámek. Po zrušení kláštera Náboženský fond, od 1808 soukromý (1845-1945 Černínové z Chudenic). Po 1948 JZD, dnes prázdný.
Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Lipno
Jan Oldřich z Bisingenu dal tvrz kolem r.1650 přestavět na raně barokní zámek. R. 1692 koupil zámek Ferdinand ze Schwarzenberka a v r. 1700 jejl přestavěl. V tomto stavu se zachoval dodnes. Jedná se o prostou budovu bez jakékoliv vnější výzdoby.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Strupčice
Dřevěná 7,5 m vysoká rozhledna (vyhlídková plošina ve výšce 4,8 m) na bývalé důlní výsypce, postavena podle projektu arch. kanceláře e-MRAK v roce 2012 a oficiálně otevřena 24. července téhož roku. Z volně přístupné rozhledny je vidět kromě dolů a elektráren i na Krušné Hory a České Středohoří.
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Most
Umělé jezero Matylda vzniklo v letech 1986–92 na místě bývalého povrchového dolu Vrbenský. Ten měl za 1. republiky jméno Matylda. Má rozlohu 38,7 ha, hloubku 3,5 až 4 m. Jednou za rok je napájeno vodou z Nechranické přehrady.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Drahomyšl
Menhir "Zakletý mnich" byl vztyčen patrně na bývalém kultovním místě, zatím není přesně určeno kdy. Menhiry byly vztyčovány v období 5 tisíc let – 2. pol. 1. tisíciletí př. n. l. Je údajně nabit zlou energií přijímanou ze země i z kosmu a každý pokus o jeho přemístění skončí vždy velkým neštěstím.
Vodní elektrárna, postavená městem Kadaň v letech 1907–08. Vodu na turbíny přivádí 166 m dlouhý tunel od želinského jezu. Provoz zastaven roku 1925 po dostavbě elektrárny Lomazice, obnoven po rekonstrukci roku 1995. Vzácně dochovaný doklad počátků elektrifikace v Čechách.
Elektrárna poháněná dieselovým motorem byla postavena roku 1913 jako záložní a špičkový zdroj kadaňské energetické soustavy. Kromě vlastní výroby zde fungovala i rozvodna a mechanická dílna. Dnes soukromý objekt s truhlářskou dílnou. Nedaleko odtud se dochovala dobová trafostanice.