Turistické cíle v okolí obce Mikulášovice

Rozhledna 15 m vysoká, 516 m n. m. Vystavěna r. 1896 z popudu radního města Rumburk Augusta Wenschucha na jeho vlastní náklady. Stavitel J. Hampel. Na poč. 90. let zchátralá, díky veřejné sbírce zrekonstruována a znovu otevřena r. 1995. Poté opravována v r. 2008. Nyní ve správě KČT Krásná Lípa.

Nádherné soutěsky v údolí řeky Kamenice, splavné od roku 1890. Jsou jednou z největších turistických atrakcí národního parku České Švýcarsko.

Evangelický kostel byl v Dolní Poustevně rozestavěn roku 1937. Události následujících let zabránily jeho dokončení, do roku 2002 byl ruinou. Tehdy začaly opravy, po jejichž dokončení (2009) slouží jako místo setkávání místních i návštěvníků města.

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.

Kostel byl postaven jako poděkování za záchranu života rumburského felčara A. F. Schlossiga. Zrušen 1784, sloužil jako zahradnictví a výletní lokál. Od roku 1862 protestantský kostel, 1876 přistavěna škola (dnes fara).

Zbytky skalního hradu z 1. poloviny 14. století postaveného pravěpodobně hejtmanem Nice Hokakerem. Při obležení byl prý silně poškozen, ale nebyl dobyl. Poslední zprávy jsou z roku 1457, kdy byl ještě obydlen.

Sporé zbytky strážního skalního hradu s puklinovou jeskyní Idagrotte. Založen byl ve 13. století a patřil českému království. Od 15. století posloupen Sasku. Po opuštění v druhé polovině 15. století se zde usídlili loupežníci.

Hilgersdorfský mlýn je památkově chráněná stavba z počátku 19. století na Severním potoce. Nyní bez zařízení, slouží jako obytné či rekreační stavení. Nejsevernější dochovaná stavba vodního mlýna v ČR.

Skromné zbytky skalního hrádku založeného ke konci 13. století Michalovici na ochranu Lužické stezky. Zanikl již ve 14. století.

Novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny postavena v letech 1888–1889 podle plánů architekta Rachsdorfa. Výzdobu provedl malíř August Frind. Hrobka s unikátním systémem vytápění je svou velikostí a kvalitou architektury zcela výjimečná.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.