Turistické cíle v okolí obce Dolní Podluží

První zmínka o solnici na náměstí Neustadt pochází z roku 1389. Několika přestavbami v následujících stoletích se vyvinula na osmipatrovou budovu, která sloužila jako solnice, stáje, zbrojnice a sýpka. Od roku 1997 důkladná oprava, po jejím skončení sídlo knihovny a dalších institucí.

Barokní pískovcové sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty a kříž ze skupiny Kalvárie. Sochy pocházejí ze 17. stol., kříž s Kristem z 19. stol. Provedení v životní velikosti. Sousoší zapsáno do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcové barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého stojí naproti faře. Na přední straně v oválné kartuši reliéf svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Na volutovém soklu socha světce vynášeného z řeky dvojicí andělů. Sousoší ve stylu pozdního baroka až rokoka. Zapsáno do seznamu památek v r. 1965.

První písemná zmínka o Mařenicích je z roku 1372. Trojice soch stojí na křižovatce u hospody. Jde o sochy ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Materiál pískovec. Autorem je sloupský sochař Josef Max.

Špitál s kostelem sv. Jakuba byl zřejmě na přelomu 13. a 14. století postaven u mostu přes Mandavu. Původní gotické stavby byly mnohokrát přestavěny po válečných i živelných pohromách. V současné době slouží kostel metodistické církvi, špitál řadě firem.

Renesanční budova jednoho z prvních gymnasií v Německu (tehdy ovšem v zemích Koruny české) vznikla v letech 1571–86 na místě někdejší johanitské komendy u Jánského kostela úsilím žitavského měšťana Nikolause von Dornspach.

Skromné zbytky jednodílného hrádku s nejsnými počátky. Poprvé zmiňován v souvislosti sVartenberky a Lemberkem. 1431 byl Lužičany vypálen. Několikrát obnoven, avšak 1467 dějiny hradu definitvně končí.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku na vrcholu Studence severovýchodně od České Kamenice. Po téměř totální devastaci proběhla v letech 2007–2009 úplná obnova spojená s částečnou obměnou prvků konstrukce. Od června 2009 opět volně přístupná.

Památník, upravený (neznámo kdy) z přírodní vulkanovité skály na připomínku padlých ze srážky Švédů a posádky hradu Tolštejna r. 1642. Císařský oddíl byl tehdy s velkými ztrátami odražen a ustoupil zpátky na Tolštejn, který byl později dobyt. R. 1970 byl památník silně poničen hledači pokladů.

Náznaky bývalého švédského opevnění z třicetileté války na jihozápadě vsi Studánka u Varnsdorfu.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1843. Svému účelu sloužil až do roku 1945. Po roce 2002 zčásti rekonstruován.