Turistické cíle v okolí obce Příbram

Klasicistní kostel v Homoli nahradil roku 1787 starší kapli (1724). Jednolodní k jihu orientovaná stavba s bedněnou zvonicí v ose hlavního průčelí na skalnaté vyvýšenině uprostřed obce. Kostel nedávno opraven, v bývalé faře mineralogické museum.

Původně gotický kostel v Mojžíři ze 14. století, v 15. století zchátral, obnoven roku 1598. Současná slohově obtížně definovatelná podoba z přestavby v roce 1846, střecha věže z roku 1926. Po roce 1990 kostel důkladně opraven.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.

Kostel sv. Václava v Malé Bukovině postaven roku 1716 na místě stavby, připomínané poprvé 1384. Obnoven počátkem 21. století, starý hřbitov změněn na meditační zahradu.

Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.

Původně gotický, po vypálení Švédy barokně přestavěný kostel zcela zničen při požáru města r. 1749. Nově vybudován pozdně barokně v letech 1754-1778, ale zrušen Josefem II. Využíván jako skladiště, znovu vysvěcen r. 1878. Po další opravě v letech 1975-1992 slouží jako filiální při děkanství Děčín I.

Jednolodní barokní kostel od A. Luragha z l. 1754–6, upravený 1800 po požáru 1798. Orientovaný k severu, hranolová věž v ose jižního průčelí. Tvoří západní stranu náměstí s řadou klasicistních zděných i roubených domů v různém stupni devastace.

Barokní kostel s vysokým, dvouvěžovým průčelím tvoří výraznou dominantu obce. Kostel byl postaven r. 1712 po velkém požáru obce, při kterém shořel i starší kostel. Nový kostel dala postavit hraběnka Adelhaida Thunová, stavitelem byl A. Achciger. Na přelomu 60. a 70. let 20. stol. byl kostel opraven.

Původní románský kostel snad z 12. století sloužil pro osadu Zásada, která se stala předměstím hrazeného města. Poškozen za třicetileté války, nový objekt z let 1691–1708 postavili otec a syn Broggiové. Obklopen bývalým hřbitovem.