Turistické cíle v okolí obce Příbram

nebo vyberte

Příbram

Ústecký kraj,  Děčín  (DC)
Nalezeno celkem 252 záznamů, 12 / 21 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel Všech svatých
160.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Jeden z mnoha kostelů raně středověké sídelní aglomerace se stal po vysazení hrazeného města jeho farním. Po mnoha přestavbách a významném prodloužení k západu dnes trojlodní basilika s několika kaplemi.
 kostel Všech svatých
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, nepřístupno, Liberecký kraj, Stvolínky
Kamenný kostel postaven údajně na místě dřevěné stavby na přelomu 14. a 15. stol., věž doplněna snad později. Při opravě 1655 vloženy tribuny, 1770 kaple sv. Anny v severozápadním rohu, 1811 nový presbytář. Po 1945 zchátral, probíhají první opravy.
 kostelní věž
560.0 m. n.m.
Mukařov
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, nepřístupno, Ústecký kraj, Lovečkovice
Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.
 Kozí vrch
380.0 m. n.m.
Neštědice
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Povrly
Přírodní rezervace Kozí vrch. Jde o dominantní skalnatý masiv, trachytový kopec s významnými teplomilnými lesními porosty a květenou na ploše 36,86 ha. Chráněn již od r. 1983 a od r. 1993 součástí CHKO (chráněné krajinné oblasti) České středohoří.
 Krásné Březno
155.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Krásné Březno
Stavbu zámku v Březnici zahájili pánové z Bünau počátkem 17. století. Roku 1603 bylo dokončeno dnešní západní křídlo, zvané starý zámek. Novější část se čtyřmi nárožními věžemi pochází z 18. století, současnou podobu získala v následujícím věku. Po devastaci v 90. letech obnoven pro potřeby NPÚ.
 krematorium u podzemní továrny Richard
180.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Krematorium bylo postaveno při německé podzemní továrně v l. 1944 - 45. Výstavbu i provoz továrny obstarávalo na 4000 vězňů z přilehlého koncentračního tábora. Pro zpopelňování obětí bylo postaveno krematorium u přilehlé cihelny s využitím jejího komína. Areál byl pietně upraven v 90. l. 20. stol.
 kříž
307.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Janovice
Železný kříž na zdobeném pískovcovém podstavci empírových tvarů stojí na rozcestí u silnice mezi Kravařemi a Janovicemi u České Lípy. R. 1843 ho dali postavit majitelé mlýna v Janovicích, František a Terezie Siegelovi. Památka byla v nedávné době restaurována.
 křížek U Jánika
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Valtířov
Křížek zde byl postaven již r. 1835, původně zde byl dřevěný kříž bez figury Krista. Podle záznamů jej měl nechat postavit správce Krüpfer. Později, někdy před r. 1939, byl kříž nahrazen novým, zřejmě železným, s figurou Krista. Postupně zchátral. Obnoven r. 2011 z Fondu Pavly a Petra Redlichových.
 křížová cesta
395.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Kamenický Šenov
Křížová cesta vznikla v roce 1865. Opakovaně byla opravována, po 2. světové válce až na nepatrné zbytky zanikla. Od roku 2008 je rekonstruována díky úsilí občanského sdružení Na Výsluní.
 Leština
402.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Malé Březno
Nevelký hrad neznámého založení i jména nad obcí Leština. Zřejmě šlo o malý vojenský objekt, který sloužil k ochraně panství litoměřické kapituly ve 14. století a později pravděpodobně přešel do vlastnictví pánů z Vartemberka.
 Levín
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Levín
Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.
 Liběšice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Liběšice
Zámek byl stavěn v letech 1738–1752 jako jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn Kilián Ignác Dientzenhofer. Kolem roku 1872 došlo k úpravám, kdy byla původní mansardová střecha nahrazena střechou plošší.