Turistické cíle v okolí obce Skalka u Doks

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Hrad byl založen Vartenberky v letech 1437–1438. Poprvé se připomíná v r. 1440. Obýván byl až do poloviny 16. století, doba zániku není doložena. Dodnes se z něj dochovaly jen nepatrné zbytky.

Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.

Drobná památka vytesaná do pískovcového bloku. Dílo místního lidového kameníka. Do uměle vytesané hluboké niky býval vložen obrázek nebo soška světce. Během 20. století kaplička zpustla. Zásluhou místních občanů a majitelů rekreačních domků počátkem 21. stol. kaplička zachráněna a opravena.

Servité postavili po pol. 17. stol. barokní zámek. V r. 1809 ho koupil kníže Karel Rohan. V r. 1878 J. Wurzel přestavěl zámek v novorenesančním slohu. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností. Později v zámku umístěna škola.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Kdy byl sloup umístěn na nynější místo, se přesně neví. K opravě sloupu došlo po roce 1777. Po r. 1945 nebylo místo se sochou udržováno. V letech 2008 – 2011 sloup rekonstruován. Dne 29. 6. 2014 byl sloup vysvěcen a jeho okolí parkově upraveno.

Anna Marie Františka z Toskány postavila r.1708 morový sloup Nejsvětější Trojice vysoký 14 m. Na vrcholu je umístěna Nejsvětější Trojice s velkým kovovým křížem. Bohatě zdoben. Vytvořeno podle vídeňského sloupu M. Huberem a O. Dubkem.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen r. 1681 poté, co město postihl mor. Sloup s korintskou hlavicí nese plastiku Nejsv. Trojice na čtyřhranném podstavci s plastikami svatých (sochař Johann Christian Ulrych). R. 1781 doplněn o sochy dalších 4 svatých. V průběhu let opakovaně opravován.

Sloup postaven r. 1720 nákladem sedláka Michaela Ullricha, r. 1865 obnoven. Sloup dórského typu s podstavcem na pískovcovém stupňovitém soklu je zakončen hlavicí. Na něm socha Panny Marie. R. 2009 sloup restaurován. Na sloup vrácena socha Panny Marie. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.