Turistické cíle v okolí obce Provodín

Budova současné radnice byla postavena v empírovém slohu r. 1851. Dříve sloužila jako sídlo okresního hejtmanství a okresního úřadu a v současnosti zde sídlí městský úřad. Budova je od r. 1958 památkově chráněna.

Radvanecký rybník leží na horním toku Dobranovského potoka. Na jižní straně mohutná hráz s výtokem, procházejícím širokým uměle vyzděným tunelem. Jde o přírodní útvar, kterým protéká Dobranovský potok vytékající z rybníka. Na opačné straně vytéká vyzděným korytem hnědočerveně zabarvená voda.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Hrad byl založen Vartenberky v letech 1437–1438. Poprvé se připomíná v r. 1440. Obýván byl až do poloviny 16. století, doba zániku není doložena. Dodnes se z něj dochovaly jen nepatrné zbytky.

Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.

Drobná památka vytesaná do pískovcového bloku. Dílo místního lidového kameníka. Do uměle vytesané hluboké niky býval vložen obrázek nebo soška světce. Během 20. století kaplička zpustla. Zásluhou místních občanů a majitelů rekreačních domků počátkem 21. stol. kaplička zachráněna a opravena.

Reliéf Ukřižování je jedním z příkladů projevu barokní lidové zbožnosti. Reliéf zhotoven asi kolem roku 1700. Zdařilý a důležitý doklad lidové barokní kamenické tvorby. Reliéf je v současné době nekompletní. Původní modelace figur značně poškozena. Nemovitá kulturní památka od r. 1965.

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.

Sklepní ulička je úzká úvozová cestička lemovaná starými sklepy. Je zarostlá vegetací se sklípky, vydlabanými v pískovci. Pozoruhodný sklípek s poustevníkem Cyrilem rozjímajícím u stolku.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.