Turistické cíle v okolí obce Ždírec

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

Volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. První zprávy již ze 14. a 15 století. Využívány k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek nouzové úkryty obyvatelstva

Kamenná část někdejšího větrného mlýnu holandského typu, postaveného kolem roku 1870. Po roce 1945 zchátral do stavu ruiny obvodových zdí, od roku 1975 postupně upravován na obytný dům. Tomuto účelu slouží dodnes.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zámek byl původně tvrzí z r.1395. V r. 1600 tvrz na renesanční zámek přestavěl Adam Blekta. Poté byl přestavěn barokně v r. 1729. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván. Dnes je zámek po požáru v r. 1983 v havarijním stavu.

Dvoukřídlý zámek stojí na místě tvrze z r. 1395. V r. 1600 tvrz přestavěl Adam Blekta na renesanční zámek. Barokní přestavba v r. 1729. Ve druhé pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván a po požáru v r. 1983 je budova v havarijním stavu.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Vybudování moderní vodárenské soustavy umožnil městu Žitavě odkaz senátora Philippa Ferdinanda Adolpha Justa (†1868), z jehož výnosu byl postaven velký zemní vodojem na návrší u nádraží, na jehož čelo byl umístěn Lví relief z někdejší Tkalcovské brány (1869). Později ho doplnil věžový vodojem.

Přehrada z let 1912-1926 na Chřibské Kamenici pův. určena k ochraně před povodněmi a rekreaci, od r. 1977 změněna na rezervoár pitné vody. Proto její břehy včetně hráze leží v ochranném pásmu a nejsou přístupné. Hráz o délce 190 m a výšce 21 m vytváří jezero o délce 1 km a hloubce až 20 m.