Turistické cíle v okolí obce Blatce

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Románský kostel z 2. pol. 12. stol. přestavěný barokně (1751-57) a neoslohově (1840,1860). Obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v čele. Loď členěna polopilíři s pilastry na tři přibližně čtvercové prostory. Na severu drobná čtvercová sakristie.

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Farní kostel sv. Havla či Vojtěcha ve Skalsku doložen od r. 1364. Z původní gotické stavby zachována věž, k níž byl r. 1735 přistavěn řádem servitů nový barokní kostel opravovaný r. 1879. Věž opravována několikrát v 19. stol. Zařízení pochází vesměs z 18. a 19. stol.

Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.

Kostel na tomto místě je doložen již r. 1352. R. 1703 dal hrabě Kounic pův. gotický kostel přestavět v barokním stylu. R. 1825 přistavěna věž. Tři zvony z 18. stol. byly zrekvírovány v období světových válek. Kostel postupně zchátral, po r. 1990 část vybavení rozkradena. Dnes je postupně opravován.

Původně románský kostel, považovaný za jeden z nejstarších doložených na českolipsku – byl postaven zřejmě už v poslední čtvrtině 12. století u královského dvorce, který předcházel výše položenému hradu. Přestavěn v 18. století, fara z téhož období.

Barokní kostel z r. 1732 v místě středověkého předchůdce, upravován r. 1861-2 (klenby). Neorientovaná stavba na půdorysu řeckého kříže s obdélnou lodí a bočními kaplemi, nízkou věží s cibulovitou bání a bohatě zdobeným průčelím s volutovým štítem. V interiéru mramorový znakový náhrobník z r. 1562.

Pseudogotický jednolodní kostelík, postavený v r. 1874 s využitím zdiva raně gotického hradištního kostela, připomínaného před r. 1217. Z gotické stavby se uchovala část zdiva na jižní straně a lomené okénko s kružbou.

Kostel sv. Jiří poprvé uváděn v r. 1293. V l. 1739–1740 přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V r. 1863 byla k průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěnou zvonici. V r. 2003 zde byly obnoveny bohoslužby.

Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.