Turistické cíle v okolí obce Sloup v Čechách

Barokní kostel z let 1699–1714 (snad O. Broggio) prošel v letech 1864–1865 důkladnou novobarokní přestavbou. Následky poválečné devastace, která vedla až k vydání demoličního výměru, odstranily opravy v 90. letech 20. stol.

Pozdně barokní kostel z l. 1776–7 nad centrem nejjižnější části České Kamenice, dříve samostatných Kerhartic. Po roce 1945 opuštěn, roku 1989 měl být zbořen. V letech 1992–8 za pomoci vyhnaných rodáků opraven, dnes funkční. V sousedství roubená fara.

Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.

Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.

Kostel v barokním slohu byl postavený v letech 1718 až 1721, roudnickým stavitelem italského původu Petrem Paulem Columbanim. Dnes v péči sdružení založeném na jeho záchranu.

Rokokový kostel z let 1783–88 na místě gotického předchůdce. Jednolodní, s půlkruhovitě ukončeným orientovaným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Obklopen soudobým hřbitovem.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Kostel byl postaven jako pozdně barokní stavba patrně na místě staršího, dřevěného kostela. Neorientovaný jednolodní kostel má v průčelí hranolovou věž, na polokruhem zakončený závěr navazuje osově umístěná sakristie. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem s branou.

Jednolodní barokní kostel od A. Luragha z l. 1754–6, upravený 1800 po požáru 1798. Orientovaný k severu, hranolová věž v ose jižního průčelí. Tvoří západní stranu náměstí s řadou klasicistních zděných i roubených domů v různém stupni devastace.