Turistické cíle v okolí obce Nový Berštejn

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Hrad existoval asi od konce 14. století do doby nejpozději před rokem 1550. Jeho jméno není dodnes potvrzené.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Kamenný čtyřobloukový most, překračující Ploučnici těsně pod jejím soutokem s Panenským potokem. Vznikl zřejmě po roce 1620 pro spojení zámku s parkem na druhém břehu řeky. Rozšířen r. 1664, opraven po povodních (1805 a 1881) a požáru (1806). Po roce 1945 zchátral, v l. 2006–2010 obnoven.

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Most nad údolím Robečského potoka v lokalitě Karba na severozápadním okraji Zahrádek. Součást Severočeské transversální dráhy, otevřené 1898 společností Ústecko-teplické dráhy. Dodnes původní ocelová konstrukce, doplněná třemi kamennými klenbami.

Viadukt stavěn v letech 1899 až 1900. Stavěn z kvádrů čediče z lomu na Ralsku. Nejpevnější viadukt tratě Teplice – Liberec. Půdorys mostu zakřivený. Délka viaduktu je 75 m. Výška tratě nad silnicí přibližně 13 m.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Zbytky středověkého skalního hrádku neznámého jména i historie; mohlo by se např. jednat o sídlo jednoho z bezdězských manů. Zachována skalní světnička, šachta vstupního objektu, draže a zřejmě mladší schodiště.

Zvonice je pravděpodobně pozůstatkem kostela, postaveného roku 1523 pod zdejším hradem. Není vyloučeno, že se jedná o starší objekt, který byl součástí opevnění předhradí. Po požáru 1768 bylo postaveno horní patro, současný vzhled po opravě 1996.

Pozoruhodnou dřevěnou zvonici vedle kostela v Sudoměři postavil tesař Jan Wolf z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války.