Turistické cíle v okolí obce Drchlava

Jednolodní barokní kostel od A. Luragha z l. 1754–6, upravený 1800 po požáru 1798. Orientovaný k severu, hranolová věž v ose jižního průčelí. Tvoří západní stranu náměstí s řadou klasicistních zděných i roubených domů v různém stupni devastace.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Kamenný kostel postaven údajně na místě dřevěné stavby na přelomu 14. a 15. stol., věž doplněna snad později. Při opravě 1655 vloženy tribuny, 1770 kaple sv. Anny v severozápadním rohu, 1811 nový presbytář. Po 1945 zchátral, probíhají první opravy.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.

Železný kříž na zdobeném pískovcovém podstavci empírových tvarů stojí na rozcestí u silnice mezi Kravařemi a Janovicemi u České Lípy. R. 1843 ho dali postavit majitelé mlýna v Janovicích, František a Terezie Siegelovi. Památka byla v nedávné době restaurována.

Terénní zbytky skalního hradu. Založen zřejmě králem již v 1. pol. 13. stol. a patřil tak patrně k nejstarším českým hradům. Zanikl ještě ve 13. stol. Z částečně dřevěného objektu se dochovaly náspy a místnosti tesané ve skále.

Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.

Robert Geraldin vystavěl po pol.17.stol.zámek. Koncem 17.stol.Věžníkové zámek barokně přestavěli. V r. 1833 přestavován. Patrová barokní zámecká budova obdélníkového půdorysu, na průčelí rizalit, v jehož ose vystupuje v patře balkon s balustrádou.

Zbytky zřejmě dřevěného hradu. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do poč. 14. stol.

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Sousoší z roku 1722 od neznámého mistra. Pozoruhodná je zejména oboustranná socha Panny Marie na vrcholu, která se obrací k severu i jihu. Samostatná část kdysi významného mariánského poutního místa, postavená na místě údajného nálezu mariánské sošky.