Turistické cíle v okolí obce Postřelná

Uměle vytesaný dvoudílný tunel v pískovcovém masivu, kterým protéká říčka Ploučnice nedaleko obce Noviny pod Ralskem. Pochází asi ze 16. století.

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Původní panská sýpka postavená roku 1751, kterou v roce 1821 koupilo město a přestavělo ji na svou úřadovnu. I poté však sloužila i dalším rozličným účelům, kulturním i správním. V současnosti zde sídlí Městský úřad.

Radnice ve stylu tudorovské novogotiky nahradila v letech 1866–67 renesanční dřevěný radní dům, postavený někdy počátkem 15. století. Z něj se zachoval základní kámen a zvon z roku 1579. Dnešní radnice byla opravena roku 1985, dodnes zde sídlí městský úřad.

Budova staré radnice pochází z 16. století. Empírová podoba z roku 1822. Průčelí domu je trojosé zakončené trojúhelníkovým štítem se znakem Berků z Dubé. Doklad vývoje správní budovy. V současnost době je v prostorách bývalé radnice restaurace. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Hrádek stával severovýchodně od Rousínova u Svoru. R.1776 na vršku, kde asi stával, údajně objeven sklep. V r.1794 prý ještě byly patrné základy obytné budovy. Ze staveb hrádku se dodnes již nedochovalo nic, asi se jednalo jen o malé dřevěné sruby.

Romantickou vilu č. p. 18 nechal ve vsi Trávník postavit r. 1914 pražský velkoobchodník s vínem a stavitel Franz X. Schier. Nyní soukromý majetek, nepřístupný.

Větrný mlýn postavil v letech 1842–1843 tesař a mlynář Josef Scholze. Mouku mlel mlýn do 70. let 19. století, v r. 1890 skončilo sejmutím křídel i šrotování. Poté sloužil mlýn jako seník. V 90. letech 20. stol. byla zchátralá budova obnovena jako rekreační objekt.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.