Turistické cíle v okolí obce Jablonné v Podještědí

Raně barokní fara z r. 1672 byla postavena tehdejším majitelem panství Lemberk (Christoph Rudolf von Breda) v rámci obnovy žibřidického kostelního areálu. Po r. 1945 přestala plnit svou funkci a byla pronajata k bydlení. Nyní v majetku obce, památkově chráněna.

Fara ve Velenicích pochází z roku 1760. Stojí ve středu obce východně od kostela. Objekt se zděným přízemím a roubeným patrem. Ozdobně pobito břidlicovými šablonami. Autentický doklad barokního stavitelství. Památkově chráněno od r. 1990.

Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.

Terení náznaky pravděpodobně předsunutého opevnění hradu Děvína na sousedním vrchu, postavené někdy v průběhu 15. století po vzestupu dělostřelectva, zaniklo v 16. století.

Starobylá kaple vystavěna z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Stavba zvláštní tím, že je z pískovcových bloků úplně celá, včetně střechy. Uvnitř u zadní stěny oltářní stůl s klekátkem, na něm ubrus. V ose na stěně dřevěný kříž.

Kašna z roku 1708 se sochou Herkula, zabíjejícího mnohohlavého psa Kerbera. Dětské postavičky zobrazují Herkulovy bájné dětské činy. Jedno ze tří děl podobného druhu na náměstí Neustadt (Nové město).

Tvrz založená ve druhé polovině 16. stol. a od roku 1624 sloužila jen k hospodářským účelům. Dnes je využívána jako administrativní budova.

Kamenná rozhledna na severním vrcholu hory Hochwald (česky Hvozd) pochází z roku 1892. Vstup je zpoplatněn. Z vyhlídkové plošiny ve výši 25 metrů je úchvatný rozhled na českou i saskou stranu.

Luterský farní kostel postavený v letech 1709–32 na svahu pod někdejším hradem a celestinským klášterem v Ojvíně (Oybin). Prostá stavba ve stylu saského protestantského baroka má originálně dochovaný interiér se dvěma řadami empor s malovaným zábradlím.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Zaniklý hrad pánů z Donína připomínán od 14. stol. V r. 1391 první písemná zmíňka o hradní kapli. V r. 1721 v areálu hradu postaven současný zámeček. Při archeologickém výzkumu r. 1928 odhaleny zbytky sklepů.

U místního hřbitova na pískovcovém skalisku hřbitovní kaple. Působí impozantně. Ke kapli vede do skály tesané schodiště. Stavba na obdélném půdorysu. Fasáda rozčleněna podpůrnými sloupy. Čelní strana má předsazený vstup. Jehlancovitá střecha krytá bobrovkou s hřebenáči. Ve vrcholu věžička s křížkem.